Na hradě Lipnice nad Sázavou je pro Vás připravena v rámci stálé expozice výstava "Cestou rytířských ctností". Zveme vás tedy k návštěvě tohoto malebného hradu, kde spolu s dětmi můžete zahájit roztočením našeho kulatého stolu svou cestu ke ctnostem ve vašich životech.
Vítej dobrodruhu,
Přijal jsi výzvu stát se novodobým rytířem či rytířkou a čeká tě cesta rytířských ctností. Na následujících řádcích najdeš spoustu možností, jak trénovat ctnosti – vnitřní kvality osobnosti.
Nezáleží na tom, kolik jich s rodiči či přáteli zvládnete sehrát či zažít, ale jak se ti při jejich „plnění“ podaří dostat hluboko. Ctnosti jsou v každém z nás a máš teď možnost pracovat na jejich rozkvětu.
Zkoumej je a hýčkej, neboť jako ctnostný člověk, můžeš nabídnou kvality, které svět potřebuje. Snad ti nabídka našich hříček a drobných aktivit přijde na tvé cestě vhod. Moc si je užij a pokud bys chtěl, můžeš nám dát vědět, ať už slovem či třeba obrazem, co jste při plnění úkolů společně zažili na email info@vychovakectnostem.cz.
VZÁJEMNOST - Chuť být si vzájemně prospěšní s druhými
Společný úklid - Aby nám všem bylo ve společném domácím prostoru dobře, každý den udělá každý něco pro jeho čistotu. U snídaně si každý na společný papír (tabuli, nástěnku) napíše jednu práci, kterou do večera udělá. Např. umyje nádobí, vysaje koberec, zamete chodbu, uklidí oblečení do skříně apod. Dál je na něm, kdy se do práce pustí. U večeře si můžeme říct, co kdo udělal a jak se to podařilo.
Sluníčko snů – Na velký papír namalujeme slunce a každý si na pruhy papíru může napsat své sny – po čem touží, co by rád zažil, čím by rád byl, koho by rád potkal. Lepší je nepsat, co by rád měl. Jde o zážitky a cestu životem. Pak postupně každý lepí papíry jako paprsky slunce a povídá o svých snech ostatním.
Domácí vesmír – na velkou papírovou plachtu společně nanášíme tónovací malířské barvy do abstraktní chaotické směsi, kdy se barvy prolínají jedna s druhou. Směs barev symbolizuje vesmír. Ideálními nástroji na nanášení jsou dřevěné doktorské špachtle, hřebeny, staré kreditní karty apod., cokoli netradičního, co zvýší zábavu u malování. Když plachta schne, každý si vyrobí svou planetu – papírový podklad, který pomaluje tím, co má rád, nebo použije koláž z časopisů, apod. Planety se pak nalepí do vesmíru a celý obraz se pověsí na zeď.
Domácí workshopy – rodina si může udělat workshopový den, kdy každý může ostatní naučit něco nového. Cokoli drobného se počítá, i děti školkového věku mají co nabídnout. Domácí workshopy je možné využít pro učení se domácím pracem – nejstarší dceru naučím umývat záchody a požádám ji, aby to naučila mladší sourozence.
Osobní sklenice – každý si vyrobí vlastní sklenici (např. ozdobí zavařovačku) a napíše na ni své jméno. Sklenice stojí na okně a každý do nich může vhodit papírek, na který napíše nějaké ocenění. Sklenice se mohou otevírat pouze jednou za čas, třeba jednou za měsíc, kdy všichni společně sedí u stolu a čtou si lístečky, které dostali. Čtení je soukromé, ale mohou si i povídat, záleží na chuti každého člověka.
UPŘÍMNOST - Ochota říkat laskavým způsobem to, co si doopravdy myslím a cítím
Talířky – když se někdo v rodině učí něco nového (vařit, tančit, malovat, mýt koupelnu, sekat zahradu, nekřičet na sourozence, trpělivost, pečlivost apod.), může mu rodina ukázat, jak se mu to daří. Učeň položí na stůl dva různé talířky – jeden je talířek zdaru a druhý je talířek zlepšení. Pak poprosí ostatní, aby upřímně vyjádřili, jak se mu nová dovednost daří (dnes zadařila, jak ji zvládá za poslední týden, apod.). Ostatní se zamyslí a každý má možnost rozdělit 5 fazolí (knoflíků, sirek, apod.) na oba talířky – nakolik se dovednost už daří a nakolik je tam ještě prostor pro zlepšení. Pak každý své vyjádření doprovodí slovem a upřímně řekne, co je fajn a na čem ještě pracovat.
Rodinná rada – každý člen rodiny má právo svolat rodinnou radu, zapálit svíčku a vynést na světlo jedno téma, které jej trápí. Např. dcera může být nespokojená s množstvím klučičích návštěv v domě, kdy nemá svůj klid, protože kluci běhají a střílí z pistolí. Rodina se pak společně radí o tom, jaká pravidla nastavit, aby v tom bylo dobře všem. Rodinou radu je možné svolat kdykoli a všichni věnují nadnesenému tématu pozornost. Po nastavení dohody sfoukne svolávající člověk svíčku a je hotovo.
3+1 – na konci dne u večeře každý řekne 3 hezké věci, které ten den zažil, a jednu, kterou by rád změnil. Zpočátku může být těžké na něco přijít, ale pokud se toto sdílení opakuje nějaký čas, má velkou hloubku a přináší velkou sounáležitost rodiny. Varianty mohou být různé – na konci víkendu s přáteli si 3+1 řekneme i s nimi, na konci školního roku ve třídě
ODVAHA - Vnitřní síla zvládnout věci, které jsou velké, kterých se bojím
Noční procházky – jakékoli společné noční procházky, při kterých určitý úsek musí každý projít sám, bez strašení navzájem, s oceněním každého zvládnutého úseku.
Ze srdce do srdce – když se dětí něčeho bojí, může jim máma nebo táta nabídnout kus své odvahy. Obejmou se, spojí srdce k sobě a rodič jemně hovoří: „Teď kus mé odvahy putuje do tvého srdce. Cítíš to teplo, které ti posílám? To je má odvaha. Mám jí dost pro oba“ Nebo něco podobného, co pomůže dětem představit si přenos odvahy z jednoho těla do druhého.
Zavázané oči – se zavázanýma očima přejít přes zahradu na druhou stranu nebo se zavázanýma očima prohledat jen hmatem starou truhlu plnou divných věcí.
SEBEÚCTA - Přijetí sama sebe a uvědomění si vlastní hodnoty a jedinečnosti
Vnitřní kritik – povídáme si tom, co je sebeúcta a že ji někdy ničí nějaký hlas uvnitř nás, který nám říká, jak jsme pitomí nebo jak něco neumíme. To je hlas vnitřního kritika. Povídáme si o tom, jak asi vypadá. Je to člověk? Je to zvíře? Je to nějaká tajemná postava? Pak společně modelujeme naše vnitřní kritiky z plastelíny, uděláme výstavku a každý si vymyslí větu za zastavení kritikova hlasu, když se v nás ozve. Věty můžeme napsat na papírky nebo na společný obrázek na ledničku, aby byly na očích.
Silné stránky – jednou za čas si sedneme na společný večer v rámci kterého se vzájemně oceňujeme. Vždy jeden po druhém říkáme, co nám vyhovuje, za co jsme druhému vděční. Mohou to být maličkosti i velké věci, které posilují oceněného a zároveň nás učí vyjádřit vzájemnou podporu.
Večerní rituál – sedneme si s rodinkou do společného kruhu, při večeři nebo jen tak a každý má právo říct dvě ocenění za uplynulý den. První směřuje mně samotnému, za co chci dnes ocenit sám sebe, druhé pak směřuje k někomu druhému, za co chci dnes někoho z přítomných ocenit. Uvidíte, že někdy může být těžší ocenit sám sebe než někoho druhého.
SEBEKÁZEŇ - Vnitřní disciplína dělat věci, které jsou důležité a které přijmu za své
Modrý život – stará dobrá foglarovská klasika. Určíme si několik pro nás důležitých věcí, které chceme každý den dělat. Čištění zubů ráno a večer, dobrý skutek, ranní cvičení, sprchování studenou vodou, radostný prožitek apod. Každý den si pak zaznačíme, jestli se nám daná věc podařila splnit. Jednoduše si ji odfajfkujeme. Je to výborný prostředek, jak s dětmi posilovat silnou vůli.
Domácí pravidla – nastavíme si společně pár rodinných pravidel. Třeba, že večerní pohádka se zapíná až všechny hračky spí na svém místě. Nebo, že první věc, co je třeba udělat potom, co se v autě usadíme do sedačky je připoutat se. Nebo když skončíme s malováním obrázků, postaráme se o štětce a vše, co jsme k tomu používali, než začneme další činnost. Na nás pak je důsledně pravidla připomínat a zvědomovat.
ČESTNOST - Vnitřní síla stát čelem tomu, co přichází a odolat pokušení hledat výhodné nefér cesty
Dohody – když nastavujeme jakékoliv dohody, shrneme na závěr, na čem jsme se dohodli a podáme si ruce. Dodržení pak jej jako zákon a případné porušení vybízí k diskusi.
Fair play – bojové hry i drobné šarvátky, o které doma často není nouze, přímo vybízejí k nastavení férových podmínek pro boj. Ukloníme se, vzdáme čest svému soupeři a boj může začít…
SPRAVEDLNOST - Schopnost zvážit dobré i zlé, naslouchat oběma stranám a zůstat nestranným
Půl na půl – přivezte rodince nějaké dobroty, aby každý dostal rovný díl a po společném jídle vše spravedlivě rozdělte.
