Zodpovědnost

Jak to chodí v hnízdě

Pro koho: Děti 4+
Počet hráčů: Nejvíce 10 na jedno hnízdo (8 ptáčat + 2 dospělí – víc ptáčat v hnízdě = náročnější úkol pro všechny, víc zodpovědnosti), hnízd múže být při hře více

Plocha: volný prostor velký tak, aby včichni ptáci měli rovnoměrný přístup ke krmítkům (žrádlu) a dospělí mohli neomezeně běhat

Cíl: rozvoj pozornosti a postřehu, práce pod tlakem, rozvoj myšlení – vymýšlení nejlepších strategií, spolupráce v páru, možnost řízeně vybít energii hlasem.

Motivace:
Když si povídáme o ptácích – jejich vlastnostech a životě, jistě se dostaneme s dětmi také k tématu hnízdění a péče o mláďata. Povídáme si o tom, jak se páry namlouvají pomocí milostných písní a různých pohybů, jak spolu staví hnízdo a střídají se v zahřívání vajec. Co se ale stane, když se vylíhnou ptáčata? Rodičům najednou přibude spousta práce a starostí s tím, jak je všechny nakrmit. A ani ptáčata to nemají lehké, chtějí-li přežít. Pojďme si na takové hnízdo teď zahrát!

Pomůcky: Chlupaté drátky, dřevěné korále a kostky (ideálně červené a zelené barvy), sušené lesní plody či jiný materiál simulující ptačí potravu; dvě obruče / šátky (na krmítka), velký červený látkový kruh/lano /koberec (na ptačí hnízdo), 1-minutové přesýpací hodiny

Průběh:
1. Rozdělíme děti náhodně do párů – kluk a holka (např. pomocí losu).
2. Povíme si o úloze a chování hnízdících ptáků a tím si také vysvětlíme pravidla hry.
3. Hrajeme, dokud se nevystřídají všechny dvojice jako rodiče. Vždy je potřeba si zapsat jejich skóre (tj. kolik přežilo ptáčat). Nakonec hru na základě těchto informací společně zhodnotíme – jaké chování je nejlepší? Proč někomu přežili všechny mláďata a jiným jen polovina?

Cíl hry: Rodiče musí v časovém limitu nakrmit všechna ptáčata. Nenakrmené ptáče umírá.

Uspořádání hrací plochy: Doprostřed třídy umístíme předmět imitující hnízdo pro 10 ptáčat. Do opačných rohů místnosti umístíme dvě krmítka (např. obruč). Do krmítek nasypeme vše, co má znázorňovat krmení.

Rozdělení a úkol rolí:
A) Rodiče – jeden pár dětí. Rodiče se snaží v časovém limitu 1 minuty nakrmit všechny svá mláďata. Létají proto na krmítka, z kterých mohou v jednom běhu donést jen jeden kousek potravy = nakrmí jen jedno ptáče. Které ptáče po časovém limitu nebude mít v zobáčku alespoň jedno „semínko“, uhyne hlady. Navíc v krmítkách nejsou jen jedlé věci (zelená barva, lesní plody) ale také nejedlé housenky a semena (červené věci). Rodiče tak musí dávat pozor jak na to, co nesou, tak na to, koho krmí.

B) Ptáčata – zbytek dětí (až 10). Ptáčata sedí v hnízdě a mají hlad. Proto mají nad hlavu zvednuté ruce představující otevřené zobáčky. Stejně jako v přírodě i zde platí, že kdo více křičí (hlasitěji pípá) a víc natahuje a otvírá zobák, spíše na sebe upozorní a dostane do něj jídlo. Mládě má jediný úkol – přežít. Pokud bude ohleduplný k bratříčkům – přežijí všichni, pokud ne, on přežije ale hnízdo jako celek bude neúspěšné. Např. když se hodně strká a vystrčí jiné přes okraj, když se nespokojí s prvním zasycením, stále křičí a sežere tak dávky i ostatním…

C) Dravec – učitelka. Role dravce je usměrňující – kdo na sebe upozorňuje až moc, bude sežrán. Dravec vnáší do hry další rozměr, co se pozornosti a vymýšlení strategií týká. V přírodě totiž platí křičící mláďata bez rodičů za snadnou kořist – upozorní na sebe a zároveň se nemají jak bránit. Proti dravci platí jen dvě možnosti. 1. Dokud je na hnízdě aspoň jeden rodič, dravec si netroufne přijít. 2.Jakmile jsou oba rodiče pryč, mláďata musí ztichnout – jinak jsou objevena a sežrána (ty křičící, ale lze jim dát i kolektivní zodpovědnost a vyžrat celé hnízdo najednou – jen se obávám že to bude poměrně brzy).

Pravidla zjednodušeně:
1. Rodiče nosí v časovém limitu do hnízda potravu a krmí mladé – jeden let, jedno žrádlo. Pokud odráží dravce, přichází o žrádlo.
2. Mladí sedí celou dobu potichu v hnízdě a PÍPAJÍ a otvíraví zobáky jen v přítomnosti rodičů.
3. Pokud mláďata křičí pořád, ikdyž nejsou přítomní rodiče, přiletí dravec a křiklouny sežere. Pokud se strkají a přesahují přes okraj hnízda – vypadla a umřela.

Poznámky:
Hra se moc povedla, všichni se zapojili se zápalem a nadšením. Bylo velice zajímavé sledovat, jaké si dvojice i jednotlivci volí a vymýšlí strategie – pro jídlo létal např. jen jeden rodič a druhý čekal u hnízda, nebo dokonce jeden rodič na dravce útočil s žrádlem v zobáku => vzniklo nové pravidlo, že může, ale jídlo pro ptáče tím ztrácí. Původně jsem dravce moc zařazovat nechtěla, ale když se děti pustili do pípání, byli k nezastavení – nevšímali si co se kolem děje, a ani když všechna ostatní mláďata utichla jim nedošlo, že je něco špatně… Krásně se projevilo, které dítě je průbojné a které oblíbené – zvláště mladší děti krmily jen své oblíbence (4 semínka) a jiné ptáče kvůli tomu zemřelo, přestože křičelo stejně. Přesto se jedné dvojici podařilo nakrmit všechna ptáčata.
Pro uč. je také důležité hlídat, zda rodiče dodržují pravidla a nosí pouze jedno jídlo za kolo, mláďata se nestrkají a nepřepadávají přes okraj hnízda apod.